Články od autora

Vítejte na hloubkovém průzkumu mindfulness a meditace. Mindfulness a meditace, i když jsou často zaměňovány, jsou odlišné praktiky s jedinečnými výhodami a metodami. Tento článek bude sloužit jako průvodce pochopením rozdílů mezi mindfulness a meditací, pomáhající vám hlouběji porozumět těmto praktikám.Krok 1: Porozumění MindfulnessMindfulness je duševní stav dosažený zaměřením svého vědomí na přítomný okamžik, přičemž klidně uznáváme své pocity, myšlenky a tělesné pocity. Jedná se o naplno prožívání přítomného okamžiku bez soudů nebo rozptýlení. Vědomé žití: Mindfulness není něco, co lze praktikovat pouze v určitém čase nebo na určitém místě. Může být začleněno do vašeho každodenního života - při jídle, chůzi, úklidu nebo během jakékoli jiné každodenní činnosti. Akceptace: Mindfulness spočívá v pozorování svých pocitů a myšlenek bez jejich posuzování. V daném okamžiku neexistuje správný ani nesprávný způsob myšlení nebo cítění. Bezúsilovost: Mindfulness zahrnuje vědomí života takového, jaký je, bez snahy o změnu čehokoli nebo dosažení určitého cíle. Praktikování MindfulnessJedním jednoduchým způsobem, jak provozovat mindfulness, je prostřednictvím vědomého dýchání. Zde je postup: Najděte klidné a pohodlné místo. Sedněte na židli nebo na zemi se vzpřímenou hlavou, krkem a zády, ale neztuhle. Snažte se odložit všechny myšlenky na minulost a budoucnost a zůstaňte v přítomnosti. Věnujte pozornost svému dýchání, zaměřujíc se na pocit vzduchu, který se pohybuje dovnitř a ven z vašeho těla, když dýcháte. Pociťujte, jak se zvedá a klesá břicho, vzduch vstupuje nosem a opouští ústa. Věnujte pozornost tomu, jak se každý dech mění a je odlišný. Pozorujte každou myšlenku, která přichází a odchází, ať už se jedná o starost, strach, úzkost nebo naději. Když se myšlenky objeví ve vaší mysli, neignorujte je ani je nepotlačujte, ale pouze si je všimněte, zůstaňte klidní a použijte své dýchání jako kotvu. Pokud zjistíte, že se necháváte unést myšlenkami, pozorujte, kam váš mysl odešla, aniž byste soudili, a jednoduše se vraťte k dýchání. Nezapomeňte být na sebe příliš tvrdí, pokud se to stane.Krok 2: Porozumění MeditaciMeditace je praktika, při které jednotlivec používá techniku - jako je mindfulness nebo soustředění mysli na určitý objekt, myšlenku nebo činnost - k tréninku pozornosti a uvědomění si a dosažení duševního stavu jasné mysli a emocionálního klidu a stability. Soustředění: Meditace často vyžaduje bod zaměření. Může to být váš dech, mantra nebo plamínek svíčky. Utišení mysli: Zatímco mindfulness přijímá přítomnost myšlenek bez posouzení, meditace často usiluje o utišení mysli. Strukturovaná praxe: Na rozdíl od mindfulness, která lze praktikovat kdykoli, je meditace obvykle strukturovanou praxí s určitým časem a místem. Praktikování MeditaceZde je jednoduchý způsob, jak začít meditovat: Vyberte si klidné prostředí. Meditace by se měla praktikovat na klidném místě. Klidné prostředí vám umožní soustředit se výhradně na úkol před sebou a vyhnout se vnějším podnětům a rušivým vlivům. Sedněte pohodlně. Najděte pozici, která vám umožní být pohodlný po celou dobu trvání vaší meditační seance. Sedněte se vzpřímenými zády, buď na židli, nebo na zemi. Zavřete oči. Meditace lze provádět s otevřenýma nebo zavřenýma očima, ale začátečníci obvykle zjistí, že je snazší se soustředit s uzavřenýma očima. Zaměřte svou mysl na vybraný objekt pozornosti. Jakmile se zaměříte na dech, mantru nebo obrázek, vaše mysl začne relaxovat. Nezapojte se do svých myšlenek. Když se objevují myšlenky, nezapojte se do nich ani je nepotlačujte. Jednoduše je uznávejte a vracejte svou pozornost k vybranému objektu pozornosti. Krok 3: Porozumění RozdílůmZatímco mindfulness je formou meditace, ne všechna meditace je mindfulness. Zde jsou některé klíčové rozdíly: Přístup: Mindfulness spočívá v přijetí přítomného okamžiku bez soudů, zatímco meditace často usiluje o dosažení jasné mysli. Praxe: Mindfulness lze praktikovat kdykoli, kdekoli, při jakékoliv činnosti. Meditace je obecně strukturovanou praxí, která se provádí v určitý čas a na určitém místě. Zaměření: Mindfulness zahrnuje povědomí a přijetí všech myšlenek a pocitů, zatímco meditace často spočívá ve zaměření na jeden bod. Krok 4: Výběr toho správného pro vásMindfulness i meditace nabízejí mnoho výhod, jako je snížení stresu, zlepšená koncentrace, lepší emocionální zdraví a další. Nejde o to, která je lepší než druhá, ale spíše o porozumění tomu, co každá praxe nabízí a rozhodnutí, co nejlépe vyhovuje vašim potřebám a životnímu stylu.Možná si budete chtít vyzkoušet obě praktiky a zjistit, jak se každá z nich na vás působí. Ve skutečnosti se mindfulness a meditace mohou dobře doplňovat. Můžete zjistit, že začínání s několika minutami mindfulness pomáhá připravit vaši mysl na meditaci.Krok 5: Pravidelná praxeAť už si vyberete mindfulness, meditaci nebo obojí, pravidelná praxe je klíčová. Stejně jako fyzická cvičení je třeba provádět pravidelně, aby se udrželo tělo fit, mindfulness a meditace vyžadují pravidelnou praxi, aby se dosáhlo jejich přínosů.Pamatujte si, že nejde o dosažení dokonalosti nebo nějakého ideálního stavu mysli. Jde o stálý pokrok a závazek ke svému vlastnímu duševnímu blahu.ZávěrPorozumění rozdílům mezi mindfulness a meditací vám pomůže udělat informované rozhodnutí o tom, jaké praktiky by nejlépe sloužily vašim potřebám. Oba přinášejí jedinečné výhody a mohou významně zlepšit kvalitu vašeho života.Nakonec, ať už si vyberete mindfulness, meditaci nebo kombinaci obou, nejdůležitější je zůstat trpělivý k sobě, být konzistentní a užívat si cestu poznání sama sebe a vnitřního klidu.

To nebylo vždy takhle. Byla doba, kdy jsem se třásla při pomyšlení na společenské události, vyhýbala se očnímu kontaktu a při rozhovoru jsem koktala. Moje problémy se sociálními dovednostmi byly reálné a ovlivňovaly každý aspekt mého života. Ale dovolte mi vyprávět příběh - můj příběh - o tom, jak jsem proměnila své vztahy prostřednictvím školení sociálních dovedností.Kapitola 1: ZápasByla jsem vždy tichým dítětem. Plachá a introvertní, upřednostňovala jsem přítomnost knih před lidmi. Jak jsem stárla, tato preference se stala vážnějším problémem. Bylo pro mě obtížné komunikovat efektivně, pochopit sociální signály nebo budovat smysluplné vztahy. Bylo to jako by ostatní dostali příručku "jak být společenský" a já byla přeskočena.Kapitola 2: UvědoměníDošlo mi to na univerzitní akci zaměřené na síťování. Byla jsem obklopena dynamickými jednotlivci, kteří se sebejistě vyjadřovali a navazovali kontakty. Já naopak stála v rohu a snažila se zahájit rozhovor. Bylo naprosto jasné - potřebovala jsem zlepšit své sociální dovednosti.Kapitola 3: RozhodnutíUznání problému je prvním krokem k jeho řešení. Rozhodla jsem se převzít kontrolu a požádat o pomoc. Po nějakém výzkumu jsem narazila na školení sociálních dovedností. Vypadalo to jako perfektní řešení - strukturované, systematické a cílené. Odvážila jsem se a zapsala jsem se na kurz.Kapitola 4: Začíná cestaPrvní den školení byl přehlcující, to je slabé slovo. Byla to různorodá skupina, sjednocená společným cílem zlepšit naše sociální dovednosti. Sezení byla směsí teorie a praktických cvičení. Učili jsme se o tělesné mluvě, aktivnímu poslechu a umění malých rozhovorů. Ale naučit se tyto dovednosti byla jen polovina bitvy; skutečná výzva byla je uplatňovat v reálných situacích.Kapitola 5: ProměnaPomalu, ale jistě, jsem začala pozorovat změny. Začala jsem rozumět nuancím komunikace. Naučila jsem se aktivně poslouchat, empaticky reagovat a sebevědomě se vyjadřovat. Stala jsem se lepší ve čtení tělesné mluvy a porozumění nesmělým signálům. Už nejsem tiše pozorovatelem ve společenských situacích; jsem aktivním účastníkem.První MezníkPrvní opravdový test přišel během rodinného setkání. Zjistila jsem, že vedu smysluplné rozhovory, rozesmívám lidi a opravdu si to užívám. Bylo to hodně jiné než dřívější časy, kdy jsem se na takové akce cítila nervózní a bez místa.Druhý MezníkDalším mezníkem byla práce. Začala jsem více přispívat na schůzkách, sdílet své nápady bez váhání. Moje zlepšené komunikační dovednosti mi také pomohly vybudovat lepší vztahy s kolegy. Viděla jsem pozitivní změnu ve svém profesním životě.Kapitola 6: Neustálá cestaŠkolení sociálních dovedností není jednorázovým řešením; je to neustálá cesta. I dnes se snažím uplatňovat dovednosti, které jsem se naučila během svého školení, ve svých každodenních interakcích. Ať už jde o udržování očního kontaktu během rozhovoru, používání otevřené tělesné mluvy nebo vyjadřování empatie, tyto malé změny měly významný dopad na můj život.Kapitola 7: DopadProměna v mých vztazích byla hluboká. Vytvořila jsem silné vztahy, jak osobní, tak profesní. Stala jsem se sebevědomější při svých interakcích a tato sebevědomí se přeneslo i do jiných oblastí mého života. Nejdůležitější je, že jsem si uvědomila, že sociální dovednosti nejsou vrozené; mohou se naučit a zlepšovat.Kapitola 8: PoselstvíPokud jste někdo, kdo má problémy se sociálními dovednostmi, vězte, že nejste osamělí. Nikdy není příliš pozdě se učit a zlepšovat. Školení sociálních dovedností změnilo hru pro mě a může to udělat i pro vás. Jde o vykročení ze své komfortní zóny, přijetí změny a neustálé usilování o to stát se lepší verzí sebe sama. Pamatujte si, že jde nejen o proměnu vašich vztahů, ale o proměnu vášho života.ZávěrZávěrem, moje cesta ve školení sociálních dovedností byla osvětlujícím zážitkem. Ukázala mi sílu efektivní komunikace a důležitost budování silných vztahů. Naučila mě, že změna je možná a začíná tím prvním krokem. Doufám, že můj příběh vás inspiruje udělat ten krok, přijmout změnu a proměnit své vztahy, jeden rozhovor po druhém.